Ivka je náš guru na hledání levných letenek a tak se stalo, že se jí podařilo sehnat letenky za “pár” kaček na prodloužený víkend do Bergenu a jelikož Norsko oba milujeme ani jsme neváhali a letenky brali všema deseti. Na druhou stranu jsme si říkali, že by se losičák mohl po delší době mrknout do rodné země, takže plán byl jasný :-).
1 března - pátek
Letí nám to z Vídně v celku nekřesťanskou dobu, proto náš plán byl vyrazil již ve čtvrtek večer a přespat v autě nedaleko letiště. Jenže to by Ivka nesměla mít cestovní horečku a tak padl návrh zůstat doma, jít spát hodně brzy a v 00:30 budíček a hurá do Vídně. Vše se nám nakonec nějak podařilo i když ranní vstávání vážně stálo za to :-). Ve Vídni jsme měli domluvené místo na hlídaném parkovišti a hodný pan hlídač nás ještě hodil z parkoviště na letiště. Kde se nám podařilo “nalodit” :-) a zbytek cesty dospávat co jsme v noci nestihli, protože náš plán přes den spánek vážně nezahrnoval.
Asi jako většina měst i Bergen má letiště kus od města, ale do města se dá buď dostat autobusem nebo místní “šalinou”, kterou jsme si zvolili my. Bylo to super, protože každá zastávka měla vlastní hudební intro, které co jsem zjistil později bylo nějak spjaté s jménem zastávky. Koukám jak z puku, protože jsem čekal, že s námi v šalině budou převážně místní a oni to byli převážně cizinci zabalení v zimních bundách (bylo 0 stupňů :-) ).
Počasí nám dneska vážně hrálo do karet, protože Bergen je proslulý svým deštivým počasím a zrovna dnes je slunečné počasí s teplotou kolem nula stupňů. Proto jsme zbytek dne strávili brouzdáním po městě, které mi trochu vzdáleně připomíná Brno. Mají tu starou část města, která byla velmi hezká, ale též v ní bylo nejvíce turistů. Mají tu nádherný park na pobřeží fjordu, který je něco ve stylu našich Lužánek, kde si místní užívali pikniky nebo běhali ve velmi uplých legínách :-). A hned za městem mají super vyhlídku Fløyen na celé město s lanovkou a za ní přírodu, kam místní chodí na procházky nebo sportovat (něco jak naše Klajda).
Jediné co u nás v Brně chybí je to moře s přístavem :-), kde k našemu údivu kotvilo několik obřích lodí. Bylo nám to krapet divné, protože tento typ lodí nevypadá ani jako výletní ani jako rybářský. Tak nám to nedalo a poptali jsme se týpka, který stál u brány jedné loďařské společnosti. Pán nám s úsměvem na tváři vysvětloval, že to jsou obří tahací a vyprošťovací lodě a že kousek od Bergenu se stala nehoda, kdy válečná loď (která byla menší) neuhnula z cesty tankeru (který byl větší) a skončilo to tím, že tanker vyhrál 1:0 proti válečné lodi :-). Trochu jsme to nechápali až nám pán ještě dovysvětlil, že na vodě mají přednost vždy větší lodě od menších a že ta válečná loď si za to mohla sama.
Bohužel co v Norsku není tak růžové jako milí lidé a starost o krajinu jsou místní ceny o kterých jsme sice věděli z našeho posledního tripu do Norska, ale nějak jsme na to zapomněli. Takže se nám během první hodiny až dvou podařilo utratit přes 2000 kč za dva čaje a nějaké sendviče v místní kavárně :-). Naštěstí tu mají i KIWI supermarket, kde mají jídlo za “rozumné” ceny.
Blíží se večer a na nás padá únava dnešního dne, proto razíme do našeho ubytování, které bude naším bydlištem po několik dalších dnů. Ubytování jsme si zamluvili ještě z domu a jedná se malý guesthouse, kterých je v Bergenu nespočet. Náš je celkem vtipný v tom, že se jedná o jedno celé patro v obytném domě a jediný vstup k němu je přes výtah.
Jelikož ještě není až tak pozdě a trávit večer na ubytování se nám nechce, valíme k lanovce která vede na Fløyen, aby jsme stihli západ slunce (kolem 18:00). Máme štěstí, lanovka jede a my si užíváme krásný výhled na Bergen zalitý ve večerním slunci. Tohle za to vážně stálo!
2 března - sobota
Dnešní den bych shrnul větou: "Chvíli nahoře, chvíli dole."
Spal jsem jako nemluvně nějakých 10-11 hodin, což je na mých klasických 6-7 celkem dost. Ale tělo si o to prostě říkalo, protože včerejší den byl dost náročný. Dneska máme v plánu malý výlet kolem Bergenu přes ty krásné vrcholky, na které jsme včera se slinou u pusy pokukovali.
Předpověď počasí není vůbec příznivá (déšť, oblačno, větrno). Teploty se též dost propadly v porovnání se včerejškem a k tomu je hodně větrno. Ale nás jen tak přece nic nerozhází a razíme k lanovce směr vrcholky.
Hodně silnou vzpomínku ve mě zanechala žena, kterou jsme potkali cestou k lanovce. Viděli jsme ji jen z dálky, ale klečela bez hnutí na ledové zemi s kalíšek v ruce a před sebou fotku dítěte. Bez hnutí, beze slova se smutným pohledem na fotku. Doteď mě mrzí, že jsem se jí nešel zeptat co se stalo.
Bohužel je lanovka kvůli silnému větru zavřená a my musíme jít pěcha, což vítám, protože jsem krapet podcenil oblečení a klepu kosu. Ale stačí pár desítek metrů stoupání a je mi příjemně. Cesta nás vede přes různé jezera stále vzhůru až dojdeme na rozcestník, kde kvůli stále zhoršující se předpovědi počasí volíme kratší, ale za to strmější cestu (zpětně můžu říct, že to byla dobrá volba).
Klobouk dolů mají to tu vážně super, hned za městem nádhernou přírodu, v které potkáváme plno místních co si vyšli zaběhat nebo jen tak na výlet (nehledě na počasí). Zde vznikl podklad pro Šárčinu hlášku: “Mají kamenné prdele!”. Toto tvrzení můžu vřele potvrdit, protože speciálně u holek ty uplé legíny byly vážně super :-).
Cestou nám několikrát sněžilo a při cestě zpět do Bergenu sníh přešel v déšť. Jelikož jsme neměli žádné další plány, vrátili jsme se na ubytko a tam si dali pár hodin odpočinku. Večer jsme se ještě chvíli vyběhli mrknout na noční Bergen a hlavně se stavit pro něco k jídlu a hurá zpět na kutě.
3 března - neděle
Dneska to bylo hodně špatné. Od rána mě bolela hlava, vlastně už od včera, ale včera jsem to vyřešil růžovou pilulkou. Bohužel dneska jsem si ji vzít nemohl, protože Ivce bylo také nějak divně a zbyly nám poslední dvě pilulky, které jsme pro jistotu chtěli nechat, kdyby byly potřeba na zítřejší let.
K tomu venku od rána lilo a nám se vůbec nechtělo, ale nakonec jsme se rozhodli jít ven aspoň na chvíli (díky “bohu” za deštník! :-) ). Vzali jsme to podél pobřeží směrem od historického centra na sever. Bylo poznat, že jsme vyšli z turistické oblasti, protože když jsme po nějaké době hledali kavárnu kam by jsme zapadli na něco teplého, nemohli jsme žádnou najít.
Už jsme to chtěli otočit a vyrazit zpět, když v tom jsme na konci uličky směrem k molu viděli pár židlí a doufali, že je tam kavárna. Sotva jsme došli blíž, na molu se vyrojilo snad 5 Norek v plavkách, které zrovna lezly z vody a hurá do prvních dveří :-). Chvíli jsme koukali a přemýšleli co jsme to právě viděli, ale po chvilce jsme vyrazili za nimi. Hurá byla to taková alternativní kavárna, kde jsme strávili další dvě hodiny v klidu a hlavně teple!
Dokonce jsme si v kavárně objednali místní pizzu, která jak se následně ukázalo ani mě ani Ivce nesedla a tak tak jsme stihli doběhnout na záchod na ubytku. Na ten večer ještě dlouho nezapomenu bolest hlavy a otrava žaludku ideální kombinace na příjemný večer můžu vřele doporučit.
Zbytek dne jsme zůstali na pokoji ve společnosti pro mě HBO s Bratrstvem Neohrožených a Ivka s Duolingem.
PS: Večer mě přestala bolet hlava (sama od sebe) :-).
4 března - pondělí
Odlet v ranních hodinách a pak už jen nudná cesta z Vídně domů.
Závěr
Norsko je prostě bomba i přes ty naše malé problémy :-).